Prosím, vyzujte se…
Teplé letní měsíce jsou ideálním obdobím, kdy můžeme chodit častěji bosi. Někdo se možná automaticky zeptá: „A proč?“ Důvodů je hned několik, určitě byste i Vy sami většinu z nich dali na první dobrou dohromady.
Tak za prvé, koukněte na své nohy. Je toto opravdu přirozený tvar chodidla? Nevypadá Vaše noha svým tvarem spíše jako design Vašich bot? Ano, problémem dnešních běžných bot totiž je, že naše nohy utlačují (především v oblasti prstů – hlavně palec a malík) a chodidla nám tak deformují do nepřirozené podoby. Naše noha pak nemá tu správnou oporu v prstech při odrazu, a tento problém se pak přenáší do jiných oblastí pohybového aparátu (křečové žíly, bolest v bedrech, problémy s kotníky a koleny, apod).
Hodně důležitá pro správný pohyb je samozřejmě i klenba nohy. Ta funguje nejlépe pod tlakem. Výskyt plochých nohou se neustále zvyšuje a bohužel výrobci tento problém ještě prohlubují tím, že nám nutí právě podporu klenby v botách, vyvýšení paty a další nepřirozené berličky, díky kterým naše noha spíše ještě více ochabne, zleniví. Práci za ní totiž odvedou „extra funkce“ boty. Smutná pravda je, že pokud jsme posilování klenby zanedbali v dětství, teď už to budeme horko těžko dohánět.
Některým se chůze naboso oškliví z hygienických důvodů. Ale ve skutečnosti naopak boty poskytují příležitost k množení bakterií a plísní – je tam teplo, vlhko, tma. Pravděpodobnost, že chytíte nějakou nákazu přes bosé nohy, je mizivá, kůže je přirozenou ochranou před patogeny. Nejčastější cesta nákazy je přes ruce – saháme na kliky, klávesnice, zábradlí, …
Věděli jste, že chodidlo má asi 200 tisíc nervových zakončení, to je vedle rukou a rtů jedna z největších koncentrací v organismu. I proto jsou pohybové aktivity, náročné na rovnováhu a hbitost, podstatně snazší naboso. Naše nohy jsou díky botám ochuzené o vnímání povrchů, po kterých chodíme, nervová zakončení nejsou stimulována. Tyto informace se nedostávají tedy do mozku a je pravděpodobnější, že se při pohybu zraníme. Navíc chůze naboso stimuluje reflexní body na plosce nohy a jejich prostřednictvím řadu tělesných orgánů.
Každoročně se prý zraní kolem 65-80% všech běžců. A výzkumy ukazují, že čím dražší běžecké boty, tím větší procento zranění. Proto zapomeňte na lákadla výrobců bot, na výrazy typu pronace a supinace, na opory klenby, a raději začněte častěji chodit naboso.
Sama se přistihuju, jak svým dětem říkám: „Vem si ty boty.“ „Proč nemáš botičky?“ v situacích, kdy vlastně nic nebrání tomu, aby byly bosy. Máme to holt zakódované v hlavě, jsou to naše společenské zvyklosti či kulturní vzorce, které jsme zdědili po rodičích. A proto se na „bosování“ snažím myslet a na površích, které znám, kde nejsou střepy či jiná překvapení, se s dětmi zouváme.
V České republice už dokonce existují stezky specializované na bosou chůzi. Jednu z nich jsme si s dětmi vyzkoušeli v Zeměráji u Kovářova (Jižní Čechy) a ještě teď si moje nohy zřetelně vybavují nesmlouvavou strukturu borových šišek, pichlavost drobného štěrku či větví jehličnanů.
Pokud Vás téma chůze naboso zaujalo, více informací načerpáte např. na www.naboso.cz, www.bosaturistika.cz, www.turistikanaboso.cz nebo www.boskynaboso.cz .